Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Pověděl jsem ti o dokonalých i nedokonalých slzách a o tom, že všechny plynou ze srdce. Z této nádoby pochází každý pláč, bez ohledu na jeho důvod, a proto všechny slzy můžeme nazvat "srdečnými slzami". Rozdíl spočívá jen v uspořádané nebo neuspořádané lásce, tak jak jsem ti vysvětlil.
Abych odpověděl na otázky, s nimiž se na Mě obrátila tvá touha, zbývá ještě říci, že někteří lidé by chtěli dosáhnout dokonalosti slz, a jako by k ní nemohli dospět. Je tedy ještě jiný druh slz, kromě těch, které roní oko? Ano, je to pláč ohně neboli pravá a svatá touha, naplňující se vzepětím lásky. Člověk nacházející se v tomto stavu by chtěl rozpustit svůj život v pláči z nenávisti k sobě a pro spásu duší, a připadá mu, že to nejde. Tito lidé tedy pláčou slzy ohně, v nichž před Mou Tváří za ně a za bližní pláče Duch Svatý. Má Božská Láska rozněcuje duši, jež před Mou Tváří obětuje bolestné a horlivé touhy, aniž by její oko prolilo jedinou slzu. Tyto slzy tedy nazývám slzami ohně: tak pláče Duch Svatý. Můj služebník nemůže obětovat slzy, a proto z lásky ke Mně obětuje svou vůli plakat. Konečně, když otevřete zrak intelektu, kdekoli se nachází nějaký z Mých služebníků, od něhož se v pokorných a vytrvalých modlitbách ke Mně pozvedá vůně svaté touhy, spatříte v něm Ducha Svatého. Toto chtěl asi vyjádřit svatý Pavel, když řekl, že Duch svátý pláče přede Mnou, Otcem, místo vás "nevýslovným lkaním".1
Vidíš tedy, že plod ohnivých slz není o nic menší než plod slz ostatních: často je naopak větší, to záleží na intenzitě lásky. Proto ať taková duše nepodléhá duševnímu zmatku a nemyslí si, že jsem jí byl odňat tehdy, když nemůže plakat slzami, po nichž touží. Ať naopak touží po slzách a zachovává jednotu své vůle s Mojí a pokorně je připravena na kladnou i zápornou odpověď, podle toho, co se bude líbit Mé Božské Vůli. Někdy na duši dopouštím, aby nemohla ronit tělesné slzy, a mohla tak vytrvat v pokoře přede Mnou a okoušet Mě v ustavičné modlitbě a touze. Neprospělo by jí totiž, kdyby měla to, po čem touží, protože by byla spokojená, a nasycena předmětem své touhy by polevila v horlivosti a v touze, s níž Mě o něj žádala. Tak jí tedy, samozřejmě proto, abych ji obohatil, a nikoli ochudil, uděluji duchovní slzy: slzy srdce, plné Ohně Mé Božské Lásky. Budou Mi milé v každém stavu a době, jen když se zrak intelektu v láskyplné horlivosti nikdy neuzavře světlu víry a neodvrátí se od předmětu Mé Božské Pravdy. Já jsem totiž lékař a vy jste nemocní: všechny obdarovávám tím, co je nutné a potřebné pro vaši spásu, aby vzrostla dokonalost vašich duší.
Toto je pravda a to je také vysvětlení pěti sladkých stavů slz, které jsem ti Já, Věčná Pravda, dal, Moje milá dceruško. Ponoř se tedy do Krve Ukřižovaného Krista, pokorného a Neposkvrněného Beránka, Mého Jednorozeného Syna, a neustále prohlubuj svou ctnost, aby v tobě sílil Oheň Mé Božské Lásky.